Má být duchovní bytost prezidentem?

Vybíráme kapitoly z obsáhlého rozhovoru Michaely Minaříkové s kandidátem na prezidenta Lumírem Láskou:

str. 13 v rozhovoru: 

Mám za to, že každý, kdo je čestný a upřímný v tom smyslu, že si přeje v zájmu všeobecného veřejného prospěchu ostatním bytostem sloužit a pro uvedené kandidaturu na prezidenta republiky také zvažuje, si musí takovou otázku zákonitě položit a přednostně, než uvažovat sebe, by měl v té roli uvažovat právě bytosti, které právě pro hodnoty čestnosti a upřímnosti sám uznává a proto ctí. To se ale netýká jen kandidáta na prezidenta republiky, protože jsou to právě rozlišovací schopnosti každého jednotlivce v národě, které předurčí úroveň budoucí státnosti národa a pokud bytosti v národě budou k těmto otázkám přistupovat neuvědoměle a ledabyle, bude to mít přirozeně za následek budoucí úpadek psychologického životního prostředí v národě a vůbec rozpad všeho toho, co si pod pojmem státnost a národnost představit dokážeme. Pokud jde ale o samotného kandidáta na prezidenta republiky, měl by být sám k sobě čestný a upřímný a to znamená, že by měl mít sám pro sebe už jenom z PRINCIPU své jasné favority, kterým přeje ve volbě úspěch více než sobě samému. Je to pojistka před možným egoistickým zklamáním, se kterým přirozeně souvisí další možné strastiplné představy o vlastní nepostradatelnosti a nenahraditelnosti.

Teprve potom, kdy má v tomto ohledu kandidát na prezidenta v sobě jasno má sebe jako poslední možnost ze všech uvažovat a má se také těšit z možného vítězství kandidáta jiného, protože pokud uspěje někdo čestný a upřímný v tom smyslu, že si přeje v zájmu všeobecného veřejného prospěchu ostatním bytostem sloužit, pak mu není ani možné takovou namáhavou a často i nevděčnou práci závidět a tedy nezbývá, než se těšit z toho, že ji někdo, kdo se k ní má, rád odpracuje. Kandidát, který neuspěl může také kandidátovi, který uspěl nabídnout své přátelství a ochotu k pomoci, k poradenství a další sounáležitosti a další podpoře ve službě a hospodaření s něčím tak VZÁCNÝM, čím národní státnost bez pochyby je. Jinými slovy, osobní spory, souboje a rozepře by měly mít bytosti v sobě vymýcené už předem, než se do něčeho pustí a všichni by se měli těšit ze spolupráce na možnosti, která MŮŽE BÝT NÁDHERNÁ, která bude ku prospěchu celku celému.

Ne jen to jednání předstírat, ale skutečně k tomu svými skutky směřovat. Tedy skutky namísto slov. Tedy sebe jako dítě národa milovat a tak i národ, ve kterém se duchovně rozvíjím a rostu také s vděčností milovat.

str. 17 v rozhovoru: 

Děkuji Lumíre. Mnohými bytostmi jste považován za významného duchovního učitele, za vtělení Vznešeného Buddhy Maitreyi, který se měl na tento svět inkarnovat v době, kdy bude Učení Buddhy zapomenuto anebo špatně interpretováno. Pokud jste skutečně Buddhou Posledního věku, jak je možné, že se duchovní autorita zajímá o post prezidenta? Nevylučuje se politika s praxí duchovní? Není role prezidenta republiky pod vaší duchovní úroveň? Má být duchovní bytost prezidentem?

Děkuji za tuhle otázku Míšo. I ze strany mých nejbližších žáků se někdy setkávám s neporozuměním a přirozeně tedy také následně s odporem k politice jako k nástroji manipulace. Proto je nutné v zájmu VŠECH bytostí NEUSTÁLE připomínat, že VLASTNÍ SEBEOVLÁDÁNÍ ve smyslu pokory k bytostem ostatním značí schopnost ovládat realitu vnější. Takové prohlášení může vyznít děsivě, ale jen do té doby, než tomuto BOŽÍMU ZÁKONU bytosti ve svém vlastním zájmu porozumí, protože jak sami uvidíte, tento BOŽÍ ZÁKON je ve skutečnosti naprosto spravedlivý, protože každá z bytostí, která je k bytostem ostatním čestná, upřímná, pravdivá, nestranná a spravedlivá prostě nepřemýšlí nad tím, jak by nějakou z ostatních bytostí svévolně a bezuzdně manipulovala. A taková z bytostí, která je takto sama před sebou MORÁLNĚ ČISTÁ, je SOUČASNĚ čistá i v očích BOHA VŠEMOHOUCÍHO. Taková bytost se samozřejmě nemá důvod obávat toho, že bude způsobem neupřímným a nečestným, to je takový, který sleduje své vlastní sobecké cíle, manipulována. Na tom vidíte, že bytost, která v očích BOHA VŠEMOHOUCÍHO k bytostem ostatním čestná, upřímná, pravdivá, nestranná a spravedlivá není, se přirozeně obává toho, co samo nosí v sobě a tedy se bojí sama sebe a protože se sama sebe bojí, nemá v sobě KLID, nemá v sobě MÍR, nemá v sobě POKOJ, nemá v sobě SVĚTLO LÁSKY, nemá schopnost CITU PRO KRÁSU, protože jen to, co je LÁSKYPLNÉ a LASKAVÉ je KRÁSNÉ, vše ostatní, co je tvořeno je za účelem šokování a strhávání pozornosti na sebe krásné není, je to ubohé. Ve SVĚTLE toho, co říkám se dá nyní lépe porozumět tomu, co to znamená POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE. Na tom vidíte, že vlastní možnost RÁJE má KAŽDÁ z bytostí NEUSTÁLE ve svých vlastních rukou. Na tom vidíte, jak SPRAVEDLIVÉ ZÁKONY BOŽÍ jsou, protože bytosti, které se BOŽÍMI ZÁKONY ve své vlastním zájmu dobrovolně neřídí, takové ve svých subjektivitách opakovaně zakoušejí opak KLIDU, tedy ne-klid, opak MÍRU, tedy válku, opak SVĚTLA LÁSKY, tedy temnotu nenávisti, tj. subjektivní PEKLO.

Jinými slovy, čím více jste v uvedeném slova smyslu ve svém vlastním zájmu pokorní a pracovití, tím více bytostí ať už hmotně projevených či nikoliv vás jako svého žáka či učitele miluje, tím větší množství bytostí vás má v přízni, tím větší duchovní mocí disponujete. Takovou mocí rovněž tak disponujete i na Onom Břehu (posmrtný mezistav BARDO), to vše v souvislosti s Vysokými Bytostmi Světla, se kterými jste v SOULADU, protože Vysoké Bytosti Světla mají ve své Přízni KAŽDÉHO, kdo jedná tak, jak mluví. Tomu jsou Nakloněny, tomu jsou Příznivy, tomu i svou MOC DUCHOVNÍ podle jeho zásluh DOBRA propůjčují, nebo mu ji podle jeho přečinů odnímají. Tak prosté to je. To je KARMA.

Fígl spočívá v pokoře k sobě ve smyslu ochoty ukončit své vlastní pubertální rozpoložení. Kdo z nás si nemyslel, že rodiče nám mají všechno plnit a my se jim nemusíme zpovídat s ničím? Kouzlo spočívá v nalezení laskavosti k sobě a to spočívá v rozvíjení umění ve smyslu "nechat se vést", v umění "vybrat si, kým se vést nechám", v umění to vedení přijmout a nevnímat ho jako překážku podobně tak, jako jsme to vnímali u svých rodičů, protože ať už si to bytosti připouštějí, či nikoliv manipulováni jsou NEUSTÁLE, tak proč si lhát v tom, že slovo "manipulace" je samo o sobě zlé?

Vždyť inteligentní člověk pracuje jak s koučem mentálním, tak s koučem, který se stará o fyzickou stránku projevu bytosti, tedy o kondici těla a pokud nejde o dva v jednom, tak například s koučem, který má na starost skladbu vhodné potravy pro toto tělo. Taková bytost se tedy nechává manipulovat dobrovolně a nechává se dobrovolně manipulovat proto, protože se o tom na základě nějakých výstupů či doporučení rozhodla. Kdo sám sebe klame v tom, že takto dávno nefunguje a proto takto dávno dobrovolně nepracuje, ten zaostává a pak se diví, že ostatní se kolem něj vyvíjejí. Takto nepokorné bytosti čelí své vlastní pubertální rozporuplnosti a zatímco se přesvědčují o tom, že jsou ve svém boji za svobodu svobodné, uniká jim, že jsou obětí například někoho, kdo jim servíruje "snadná a pohodlná řešení" jejich situace. To jim zase servírují zase jen bytosti, které jsou na základě vlastní Nevědomosti (absence Poznání Buddhy) závislé na takovém způsobu přežívání. Tam, kde není PŘÍTOMNÁ ochota ke skutečné sebelásce ve smyslu vlastní pokory a vlastního zdravého sebezapření, tam je naprosto přirozeně PŘÍTOMNÁ ledabylost, lhostejnost, lenost a takové bytosti snadno podlehnou laciným nabídkám například piva, párků v rohlíku a koblih. To vše za cenu VLASTNÍ DŮSTOJNOSTI a to je k pláči. Co se pak týká kvality ingrediencí, ze kterým jsou tyto umělé PR produkty vyráběny, produkty, které by sám jejich výrobce do úst nevzal, to už snad ani nemá smysl rozebírat.

Odpovědnost za sebe je paradoxně stále lehká jako tíha.

Bytosti, které vůbec chtějí uvažovat o Cestě ke skutečné sebelásce, která nemá s tou egoickou co do činění, by si měli uvědomit, že bez toho, aby sami souhlasili, je nikdo manipulovat nemůže. Pokud například nakupují v supermarketu a neznají přímo jeho majitele, jak si mohou být jisté tím, že majitel utržené prostředky nepoužije na agresivní politickou manipulaci jejich životního prostředí?!

Neuvědomělé bytosti by se měly při tomto uvědomění zhrozit a ve svém vlastním zájmu by se měly zajímat o to, zda svého dodavatele osobně znají a zda je to čestný a upřímný člověk, to je takový, se kterým by si třeba rádi poseděli na rybách, nebo takový, který by jim v nouzi pomohl, zkrátka je-li to Bytost Dobré Vůle. Pokud se o to bytosti nezajímají (příčina), nemohou se pak divit následkům vlastního nezájmu o své ať už psychologické životní prostředí anebo jeho ostatní rozměry. Pokud jsou v tomto ohledu bytosti ledabylé, lhostejné a líné, nemohou se následně divit tomu, že v očích neustále nešťastných a neustále se sebou nespokojených bytostí nejsou víc než plodinou, která je vhodná ke sklízení, ovcí, která je vhodná k oholení vlny či k porážce na maso, vypelichanou slepicí v klecovém chovu, která má od farmáře nařízenou povinnost snášet v bídných podmínkách vajíčka, nebo bude i se zobákem a pařáty prohnána mlýnkem na maso, ze kterého budou vyráběny PR párky, což bude tak jako tak, protože trpící démoni, kteří jsou na základě vlastní Nevědomosti (absence Poznání Buddhy) zajati ve svém vlastním strastiplném koloběhu se koncentrují výhradně na zisk a tedy zpeněží vše co se zpeněžit dá, na to, aby mysleli na něco jiného ZATÍM kapacitu nemají a proto jí ani nedisponují. Není to nijak osobní, Samsára tak pojídá samu sebe. Komár si dělá nárok na tělo člověka, člověk si dělá nárok na tělo zvířete, zvíře si dělá nárok na tělo rostliny atd. Je to o BDĚLOSTI bytostí, které prohlédnou farmáře. Z farmy není třeba utíkat ze strachu z farmáře, ten uteče sám. Cesta k vlastní Svobodě a Nezávislosti tedy spočívá v ochotě ukončení vlastního egocentrismu a v ochotě svůj život duchovně POZVEDNOUT natolik, aby bylo možné nalézt v něm SOULAD se sebou samým i s bytostmi ostatním, SOULAD, který je hodný Důstojnosti takové bytosti, která se honosí označením Člověk. Takový Člověk je INTELIGENTNÍ. Netlačí na pilu a s KLIDEM a MÍREM v SRDCI nechá farmáře, který si jeho přízně nevážil vyhladovět. I kdyby mu farmář platil stříbrem, zlatem, platinou démanty atd., on mu najíst ve smyslu "své bližní a sousedy obětuji, abych si zajistil výhodu pro sebe" prostě už nedá. V takové situaci SVĚTLA přestane mít vše to, co farmář nashromáždil hodnotu, farmář dříve či později v PŘÍTOMNOSTI ZÁŘE TOHOTO SVĚTLA všechno to nerostné bohatství sám od sebe a rád pustí a vrátí ho Matce Zemi. Tak NASTANE ROVNOVÁHA. Farmář nakonec sám rád uzná, že mu je nějak lépe a lehčeji, když chodí oblečený jen v obyčejném například lněném či konopném oblečení a bos. Farmář nakonec sám rád uzná, že mu to co mu nikdy nepatřilo stejně nedělalo dobře, protože dokud s tím co mu nepatřilo nakládal jinak, než s láskou k bytostem ostatním a vyváděl nesmysly, bál se, aby ho i s tím nahromaděným jměním jako plodinu či ovci nesklidil farmář jiný. Avšak takový Člověk, který se na MOMENT ZAPOMENE a OPĚT USNE se opět tak jak to v pohádkách bývá jako mávnutím kouzelného proutku opět promění ve slepici anebo ovci, která některému z farmářů, který se ve svém vlastním zájmu nepoučil anebo tu možnost se poučit ZATÍM nedostal, skočí opět na špek a to znamená, že se bude v budoucích alternativních realitách zase pitvořit na nějaké z bezpočtu alternativních farem a bude opět čelit zklamání, kterému čelí nyní. Opakuji, že POKUD ČLOVĚK SPÍ, je v očích neustále nešťastných a neustále se sebou nespokojených bytostí nahlížen jako surovina ke sklizni a zpracování! Toto téma, které se týká KAŽDÉ jediné z bytostí, které se nedostává Poznání Buddhy je skvěle zpracováno v dokumentech s názvem:

"Atlas mraků"

https://www.csfd.cz/film/290326-atlas-mraku/prehled/

"1984"

https://www.csfd.cz/film/13487-1984/prehled/

Když v té touze po pubertálním pojetí svobody, které vede jen k úpadku mentálnímu a tedy k mentální lenosti a bezuzdnosti (které následně překáží v uvědomování si sebe jako "možné bytosti chované na farmě") bytosti přestanou mást samy sebe v tom, že je třeba se od všeho vedení osvobodit, že je třeba být falešně nezávislý, naučí se přijímat pomoc a to je prvním krokem ke skutečné sebelásce, protože jedna strana mince je představa absolutní svobody a druhá strana mince je, že pokud taková svoboda současně nezahrnuje uznání, že bez lásky našich bližních bychom se nemohli v této karmické souvislosti vyvíjet a k vlastní vnitřní svobodě, která s láskou k bližnímu svému PŘÍMO SOUVISÍ dospět, pak je to Obrovský Sebeklam a každá z bytostí, která mu podléhá je beztak vlastním otrokem sklonu uchopovat moc po světském způsobu, aniž by si své vlastní utrpení uvědomovala.

Takové neustále nešťastné a neustále se sebou nespokojené bytosti nemají klidu, neustále se bojí, aby je o tu takzvanou moc (která je ve skutečnosti vlastní bezmocí) nepřipravil jiný démon a ani ve snu je nenapadne, že jsou beze všeho posměchu či pohrdání SOUCITNÝM Okem Buddhy NEUSTÁLE nazírány jako bytosti trpící, které procházeli stejným utrpením, jakým před nimi procházeli Buddhové, které toto utrpení již mentálně přesáhli a opustili a proto o tento druh světské moci ani nestojí. Jakmile v sobě bytost ukončí sklon vést pubertální světský boj, zjistí, že je to pod její úroveň. A protože Buddhové disponují POROZUMĚNÍM a tedy do strastiplné karmické situace KAŽDÉ jediné z bytostí NEUSTÁLE VIDÍ, uvolují se k tomu, aby Nevědomost prostřednictvím Poznání Buddhy ROZPTYLOVALI, aby tak ostatním trpícím bytostem POSKYTLI ŠANCI a PŘÍLEŽITOST se z tohoto utrpení vyvázat.

Politika sama o sobě proto není špatná, špatná je Nevědomost (absence Poznání Buddhy) a na jejím základě nečestná motivace, která ubližuje jak bytosti, která takové Nevědomosti podléhá, tak bytostem, které se ve stejné karmické souvislosti nacházejí. Až na výjimky jde o vzájemnou výměnu agresivity, která je naprosto přirozeně PŘÍTOMNÁ všude tam, kde je PŘÍTOMNÁ Nevědomost.

Takové bytosti, které podléhají Nevědomosti se navzájem nerespektují a pokud se navzájem nerespektují, nerespektují ani dohody, které mezi sebou uzavřely. To se následně projevuje tak, že bytosti, které nechtějí převzít odpovědnost za dohody, které v minulosti čestně a upřímně uzavřely, chtějí najednou tyto dohody nečestně a neupřímně popřít, aby neexistovaly, aby byly anulovány a je to proto, protože nechtějí nést následky za to, za co jsou sami odpovědné. Pokud bytosti takto samy sebe obelhávají, připravují si budoucnost, která pro ně není něčím, co je možné jim závidět.

Spousta bytostí na tento nečestný tlak ze strany bytostí nezralých pod vlivem toho, že si špatně vykládají rčení "moudřejší ustoupí" přistupují. Pokud ale přistupují, dávají tím najevo, že na něj přistupovat chtějí a pokud chtějí, toto vlastní potlačení (méněcennost) se následně projevuje tak, že potlačené bytosti si své vlastní potlačení, se kterým souhlasí a na které přistupují následně kompenzují na bytostech, které jsou slabší než oni, například na vlastních dětech, na domácích zvířatech atd. a tak se zákonem padajícího víte čeho odehrává utrpení společenství všech trpících bytostí. To je KARMA.

Trpící bytosti vlastní křehkost a zranitelnost popírají a neuznávají. To má za následek, že navenek ve vlastním Sebeklamu předstírají, že jsou "silní", ti s "velkými rameny", ti "které nic nerozhází", ale pravda je taková, že čím agresivněji se bytost navenek projevuje, tím zraněnější ve svém nitru je, tím více nezpracovaného karmického traumatu si sebou nese a vláčí, tím více se má zapříčinit o to, aby svému vlastnímu utrpení porozuměla, aby se mohl karmický otisk rozpustit, aby bylo možné toto utrpení očistit a opustit, což je možné POUZE za předpokladu, že se taková bytost zajímá o výklad Učení Buddhy. A na bytostech, které Poznáním Buddhy disponují je, aby je OTEVŘENĚ jako MOŽNOST utrpení ukončit SDÍLELY a ZPROSTŘEDKOVÁVALY. Pokud je bytost sama k sobě bezohledná a arogantní, je přirozeně bezohledná a arogantní ke VŠEM bytostem ostatním. Pokud je bytost takto zraněná, takto bolavá, pokud svou vlastní křehkost a zranitelnost neuznává, pokud je popírá jako něco "ostudného", má to přirozeně za následek, že přistupuje na to, aby ji ostatní bytosti nadále zraňovaly a pokud na to přistupuje, nepřímo se tím vyjadřuje o tom, že i ona bude bytosti, kterých se tolik nebojí, zraňovat, aby si na nich své vlastní zranění vykompenzovala - toto enormní utrpení je postavené jen na NEDOROZUMĚNÍ, které se dá za předpokladu, že bytost své utrpení uzná, ukončit. Kdo si tedy ve svém vlastním zájmu přeje vlastní bezohlednost k sobě ukončit, ten ji také ve svém vlastním zájmu ukončí a naopak. Tak prosté to je. Pokud se bytost začne o sebe samu SKUTEČNĚ ZAJÍMAT, pokud se bytost ROZHODNE, že k sobě BUDE SKUTEČNĚ LASKAVÁ, aniž by si lhala o tom, že "být k sobě laskavý znamená být navenek bezuzdným hulvátem", pak přestane svůj vlastní Sebeklam i Sebeklam bytostí ostatních omlouvat tím, že když se jí děje příkoří, že se "tak moc neděje", tím, že "je silná a něco vydrží" a prostě začne z PRINCIPU na vlastní bolest reagovat, začne se ozývat "au to bolí" namísto "mlčení" a "hry na siláky, kterých se bolest netýká, kteří bolest vydrží". Pokud některá z bytostí tu hru hraje, pak je to ona sama, kdo sebe zradila a opustila, pak v duchovním slova smyslu sama sebe nemá a pokud se takto opouští, pak není duševně přítomná, pak jakoby zde ani nebyla, pak nemá vlastní zastání a za to, že je postrádá, je odpovědná ona sama. Každý se má tedy učit, aby pro sebe toto zastání měl, aby je potom mohl nabídnout VŠEM bytostem ostatním, aby se stal pro bytosti, které si je ZATÍM poskytnout nedokážou, ostrovem KLIDU a MÍRU.

Pokud jde o převzetí vlastní odpovědnosti, každá z bytostí by si měla uvědomit, že se životem souvisí nejen ty krásné záležitosti, které si dětinsky smýšlející jedinec přeje užít a využít, ale také ty hořké a klasik ví, že aby bytost sama před sebou a také před Tváří Boha dospěla, je třeba pohár vlastní hořkosti vypít až do dna. Ale protože nezralé bytosti mají, jak říká paní Mgr. Ivanka Stenzlová, bioložka a odbornice na metabolicky vyvážené stravování - raději sladkou, slanou a tučnou chuť než tu hořkou, OMYLEM se domnívají, že když je k nim někdo upřímný a nelže jim, je to proto, že jim nepřeje štěstí, že jim nelže pro nedostatek lásky k nim, protože nezralé bytosti se OMYLEM domnívají, že "láska znamená, když je někdo obelhává, vodí za nos a plní jim jen to, co je povrchní a to co si ony přejí". Všechno to jen proto, že mají v obecném smyslu raději "sladké, slané a tučné", než

vlastní odpovědnost a s tím související DŮSTOJNOST. Láska k bližnímu svému ale znamená ukázat VŠEM bytostem MOŽNOST vlastní DŮSTOJNOSTI a VNITŘNÍ NEZÁVISLOSTI. To je přece DALEKO VÍC, než vše z toho smyslového mámení, které tento svět ať už půvabných či ošklivých jevů nabízí.

Co se týká BOŽÍCH ZÁKONŮ SPRAVEDLNOSTI, nejde tedy o to podléhat chuti po pomstě, VŽDY jde o to, z PRINCIPU věci trvat na předchozí čestné dohodě a úmluvě, protože prostě VÍTE, že tak, jak na tom trváte, tak byste na tom trvali i pro bytost, která je například nyní slabá a proto je v tom ledabylá. JISTOTU vám dává právě pouhé toto VĚDĚNÍ. Mnoho bytostí netuší, že když JAKOUKOLIV dohodu poruší, pak vůbec nevadí, zda je anebo není ta dohoda na papíře, zda je anebo není ta dohoda doplněna písemnou formou, zda je anebo není ta písemná forma dohody osazena podpisem, zda je anebo není ten podpis podpisem ověřeným. Všechny tyto akty se dají za použití násilí obejít, co se ale OBEJÍT NEDÁ, je SKUTEČNOST a FAKT, že VŠICHNI z nás jsme NEUSTÁLE obklopováni NEZMĚRNÝM MNOŽSTVÍM nehmotně projevených bytostí, které jsou NEUSTÁLÝMI svědky KAŽDÉHO našeho kroku, KAŽDÉHO našeho úmyslu a tedy KAŽDÉ naší ať už čestné či nečestné MOTIVACE a následně tedy KAŽDÉHO našeho počínání, které z takové motivace povstává. V okamžiku, kdy bytost odloží tuto svou dočasnou tělesnou schránku, je tato bytost svým předchozím jednáním a chováním ze strany tohoto NEZMĚRNÉHO MNOŽSTVÍ bytostí nehmotně trvale projevených konfrontována a tato konfrontace přirozeně ústí v další osud každé jediné konkrétní bytosti. Když tohle všechno VÍTE a znáte VŠECHNY souvislosti okolo, když si uvědomujete VŠECHNY příčiny a následky, pak také VÍTE, že pokud jste bytost čestná, pravdivá, nestranná a spravedlivá, pak má Vaše slovo VÁHU a pokud jste se Vy sama zapříčinila prací na sobě o to, abyste dospěla do takové evoluční úrovně, kdy má Vaše slovo SKUTEČNOU VÁHU, pak je naprosto přirozené, že se s touto VAHOU dále učíte nakládat a pracovat. Pak nemůžete jinak, než pracovat z LÁSKY ke VŠEMU, protože jste to vy, kdo se ve VŠEM odráží.

Když tomu nyní rozumíte, pak vidíte, že nejde o "chuť někým, nebo něčím manipulovat", ale o přirozený průchod potenciálu bytosti, která svým potenciálem disponuje. Když tomu nyní rozumíte, pak vidíte, že slovo "manipulace" je bytostmi, které podléhají Nevědomosti (absence Poznání Buddhy) zneužíváno k vyvolání negativního kontextu za účelem pomluvy bytostí, které nezralým bytostem "překážejí" v jejich počinech nezralých, což je manipulace v právě v tom negativním kontextu. Na tom vidíte, že to co platí pro jednu bytost, to nemusí platit pro jinou a proto je VŽDY na místě vyhnout se paušalizování, což je možné pouze za předpokladu, že máme vlastní ochotu zajímat se o konkrétní subjektivní rozpoložení té či které konkrétní bytosti. Bdělým bytostem neuniká skutečnost MOTIVACE toho, kdo sám bytosti ostatní manipuluje a kouzlo VŠEHO ať už roztomile či obludně projeveného světa spočívá v tom, že k tomu, abyste se zde vůbec mohla projevovat nejenže manipulovat můžete, ale dokud neuskutečníte Poznání Buddhy... dokonce musíte, protože prostě ani nemůžete jinak, nemáte jinou možnost, nedisponujete Úplnou Svobodnou Vůlí a tedy Vám ani nic jiného nezbývá. Říkat tedy někomu "manipulátore", zatímco si bytosti neuvědomují, že už vyslovení čehokoliv je manipulace je absurdní neuvědomění si sebe a svého projevování se. To je také KARMA.

Pokud jde pak o post duchovního učitele versus post prezidenta, v mém pojetí světa se tyto dva posty nevylučují. Pokud je například možné, aby dnešní Bhútánské království reprezentoval král, který se otevřeně hlásí k buddhistickému vyznání, pokud je současně například možné, že dnešním prezidentem České republiky je člověk, který otevřeně vyznává Boha Všemohoucího, proč by nemělo být možné, aby roli prezidenta té naší republiky zastával někdo, kdo nejenže obsáhl Absolutní Poznání Buddhy, ale současně přímo komunikuje například jak se Vznešeným Buddhou Šákjamunim zvaným GAUTAMA anebo například s Milosrdným Pánem Ježíšem Kristem. Výjimkou je samozřejmě svět ve fázi, ve které úřad prezidenta samovolně zaniká. Této fáze jsme nyní svědky, ale než se tak stane, je zde ta možnost, která zde aktuálně je. Co se pak týká toho co je anebo není pod mou úroveň, nikdy jsem se neštítil práce, žádná práce není podřadná, každá čestně vykonávaná práce je potřebná.

Otevírám možnost, nabízím možnost a činím to tak, aby to vešlo ve známost. Pokud bude zájem, bude, pokud nebude, nebude. Pro mě se na tom nic nemění, protože ať už má role zde bude mít jakoukoliv světskou nálepku, za tím, čemu se věnuji bude vždy jen obyčejná práce, na které není nic kromě upřímně vynaložené námahy pro blaho bytostí ostatních nic, co by mi kdo mohl nepřát anebo dokonce závidět. Pokud takové bytosti existují, pak mne nevidí, to co si do mne projektují je něco, co se mnou nijak nesouvisí.

Domnívám se také, prezident každého národa by měl mít jistou úroveň, která přímo souvisí s mírou jeho vlastní DŮSTOJNOSTI. Domnívám se, že v jednání Důstojného prezidenta by měla být přirozeně přítomná ochota a tedy schopnost čestně a upřímně diskutovat, vysvětlovat a nevyhýbavým způsobem otevřeně odpovídat na konkrétní otázky a témata, jejichž řešení je v budoucím národním zájmu. Domnívám se také, že prezident každého národa by měl kromě všeho jiného také VĚDĚT "kdo a jak PŘESNĚ trpí v podhradí" a to přirozeně souvisí s vlastním zájmem o utrpení vlastní, protože kde tento zájem o utrpení vlastní PŘÍTOMEN není, tam přirozeně není ani možné, aby byl PŘÍTOMEN skutečný zájem o utrpení všech bytostí ostatních. Důvěřuji tomu, že se VŠECHNY bytosti VŠECH národů SHODNOU na tom, že VŠECHNY bytosti si zaslouží ŽIVOT DŮSTOJNÝ.

Každá trpící bytost svému vlastnímu utrpení podléhá, žádná z bytostí proto nečiní nikomu nic naschvál, každá z bytostí ve své aktuální evoluční fázi jedná tak, jak aktuálně jedná, jak je jí dle jejího aktuálního duchovního a tedy evolučního vývoje přirozené, proto si zlobu a hněv nezaslouží.

Na příkladech trpících bytostí je v zájmu evolučního vývoje bytostí VŠECH možné učit se BDĚLOSTI v tom smyslu, abychom jim svou lásku a náklonnost ve smyslu ochoty ke sdílení a zprostředkovávání Poznání Buddhy projevovali, aby se nám nestalo, abychom tak my sami úpadku duchovnímu a tedy evolučnímu podléhali. Pokud však bytosti o svou vlastní DŮSTOJNOST nestojí, je to v naprostém pořádku, BUDDHA Ctí Práva a Svobody VŠECH bytostí včetně přání setrvat ve vlastní úrovni nerozvinutosti a tedy nedůstojnosti. Považoval jsem za nutné to takto rozvést, abyste mi mohla lépe porozumět.