Tomáš Garrigue Masaryk
Ach synku, synku, už jsi dospěl?
Kdo by neznal českou lidovou píseň "Ach synku synku...", je nádherná ve své obyčejnosti a prostotě, ale také ve své hloubce, v rozměru, kterého si všimne jen ten, kdo vážně rozjímá nad tím, co je tím textem skutečně řečeno.
"Ach synku synku doma-li jsi?" - "Synu můj, jsi DOMA? Jsi ve svém SRDCI? Miluješ své předky? Miluješ svou zem? Uvědomuješ si, že to, z čeho jsi vzešel, je NĚCO, o co je třeba s LÁSKOU PEČOVAT, aby z toho o co s LÁSKOU PEČUJEŠ vzešli synkové, kteří mají morální úroveň právě protože o ně bylo s LÁSKOU PEČOVÁNO?"
"Tatíček se ptá, oral-li jsi?" - "Tvůj předchůdce, tvůj předek, tvůj otec, který ti zde zanechal k hospodaření to, o co se předtím, než ti to bylo svěřeno s LÁSKOU STARAL, aby to tu pro tebe a ty po tobě MOHLO být, se tě nyní ptá, zda jsi PŘED TÍM, než si chceš užívat života, také PŘILOŽIL RUKU K DÍLU. Tatíček se tě ptá, zda k sobě a svým bližním nejsi lhostejný, zda nejsi líný, zda netoužíš jen po zábavě, zda si proto nemyslíš, že někde jinde než DOMA je to lepší než DOMA, zda si proto nemyslíš, že odněkud jinud ti někdo jiný nabídne něco lepšího, než to, co ti ke správě zanechal tatíček, zda si proto nemyslíš, že tvůj předek je idiot, který tu byl od toho, abys jím mohl nyní pohrdat, zda pohrdání svým předkem vlastně neznamená, že si nevážíš sám sebe, zda tě to tvé vlastní pohrdání svými předky nakonec přivedlo tam, kde se nacházíš nyní, do stavu vlastní nedůstojnosti prosté sebeúcty." Tatíček vede synka k pěstování morálních zásad, které je potřeba si osvojit pro Čestný a Upřímný život. Tatíček poukazuje na možné následky, pokud by synek nenásledoval morální zásady a naopak by následoval ledabylost a lenost a upřednostňoval by sám sebe a své osobní touhy. Tatíček si uvědomuje jak zásadní je pěstovat píli, houževnatost a zdravou sebereflexi a proto tak svého synka vede k PRAVDIVOSTI. Tatíček klade důraz na upamatování si a rozvíjení přirozené úcty ke všem Předkům, ke svým kořenům a tak k možnosti se zdravě seberealizovat, která se pro synka stává vzácností, ne jak by si mohl synek vysvětlovat nějakou samozřejmostí, která vede naopak k postoji pohrdání, následně k obecnému postoji neúcty ve vztazích, která má nakonec za následek, že tak jak synek jedná s ostatními, tak tedy jednají ostatní se synkem a synek by tak bez opory tatíčka tvořil situace neuvědomělé křivdy, ve které jemu samotnému není dobře.
"Oral jsem oral, ale málo." - "Moc dobře si předku uvědomuji, že v porovnání s tebou můj předku, jsem zatím moc nezmohl, ale protože jsem puberťák, ŠTVE mě, že po mě chceš Táto (ať už jde o skutečného otce, nebo o duchovní a morální autoritu Národa, kterou je například Tomáš Garrigue Masaryk), abych dřel víc, zatímco víš (a to mě ŠTVE ještě víc), že jsem líný, že já bych si chtěl raději užívat života, protože si ZATÍM neuvědomuji to, co si uvědomuješ ty předku, tedy to, že ten kdo si chce jen užívat, aniž by na svém vlastním dospívání (které s čestně a upřímně vynaloženým úsilím PŘÍMO SOUVISÍ) pracoval, dopadne to KATASTROFÁLNĚ."
"Kolečko se mi polámalo." - "Abych si našel záminku k lenošení, s drzostí sobě vlastní lžu Tátovi do očí a vymlouvám se na to, že kvůli zlámanému kolečku dál pracovat nemohu. I když dobře vím, že si mám vyhrnout rukávy a kolečko spravit anebo jeho opravu okamžitě zařídit, dělám z Táty blbečka, když předstírám, že to co je JASNÉ a ZJEVNÉ, nevím. No a jak je to s tím, kdo si hraje na hlupáka? No přece tak, že příčina hlouposti střídá následek KATASTROFY."
"Když se ti zlámalo, dej ho spravit." - Tatíček dobře ví, že synek nedospěl a potřebuje vést, ale protože Tatíček nevděčného synka miluje, trpělivě vysvětluje mu to všechno, co je JASNÉ a ZJEVNÉ a synek to tedy DÁVNO VÍ. Pro Tatíčka je prostě nepředstavitelné, že nevděčný synek s ním tu hru hraje, protože Tatíček sám takový není. Tatíček si tak chová na prsou hada. Tatíček tak jde ve svém vlastním Sebeklamu do nedůstojné role. Protože jde o karmickou stopu veškerého našeho Národa, která nás dovedla až sem, do REALITY DNEŠNÍCH DNŮ, je třeba nad tím VÁŽNĚ rozjímat, je třeba se tím zaobírat, je třeba to OČISTIT, je třeba to NAROVNAT. Díky tomuto NAROVNÁNÍ dochází k ukončení této Nedůstojné role Tatíčka a Tatíček už nebude synkovi, který předstírá, že něčemu jakože "nerozumí", vysvětlovat něco, co je synkovi DÁVNO JASNÉ. Tatíček tak z lásky k synkovi ponechá synka svému osudu, aby si na to,když si tatíčka neváží, přišel sám a ne že ho bude Tatíček ještě jakože přemlouvat k tomu, aby to synek myslel sám se sebou dobře, protože kdyby Tatíček synka k tomu, co je PŘIROZENÉ přemlouval, znamenalo by to PŘIROZENĚ, že synek by si to OMYLEM vysvětloval tak jako doposud tak, že k tomu, aby byl sám k sobě a tedy i ve svých snahách ČESTNÝ a UPŘÍMNÝ, k tomu, aby objevil OBYČEJNOU RADOST z DOBŘE ODVEDENÉ PRÁCE ho má ještě někdo přemlouvat, přesvědčovat, nebo ho snad dokonce prosit. To ne, k tomuto OBJEVU a ZÁZRAKU si musí každý přijít každý Sám za Sebe a zde tato KARMA končí, protože pohár Tatíčkovi trpělivosti již přetekl a pokud přetekl, pak je JASNÉ a ZJEVNÉ, že se to nedá již odestát.
"Nauč se synečku hospodařit." - Doporučení ze strany Táty je nyní něco, co Tatíček synkovi přeje, ale s tím ZÁSADNÍM ROZDÍLEM, že Tatíčkovi už nezáleží na tom, zda synek Tatíčkovo doporučení za vhodné uzná. Synek je tu od toho, aby se sám Tatíčkovi POROZUMĚT namáhal, aby sám ochotu k takovému POROZUMĚNÍ vyvíjel, aby následně sám sobě díky svému POROZUMĚNÍ zajistil budoucnost, která bude založená na rozvíjení vztahů založených na VZÁJEMNÉ ÚCTĚ tak, aby byla budoucí synkova realita prostá válek a násilí. Jak prosté.
"Jak se mám naučit hospodařit, když se mi dílečko nechce dařit?" - zde synek fňuká a v posledních záchvěvech neochoty k tomu, aby dospěl hraje Tatíčkovi na city, aby mohl opravu kolečka co nejvíc oddálit a jíst ze sýpky, kterou nahospodařil jeho Tatíček.
Nyní je na Tatíčkovi, zda v tom synka bude i nadále podporovat. Pokud ano a bude si nečestnost a neupřímnost na prsou hřát, připraví KATASTROFICKOU budoucnost nejen synkovi, ale i sobě, protože synek bude v období Tatíčkova stáří toho výsledkem. Pokud ne, synek nesynek, Tatíček se k němu otočí zády s tím, že pokud synek nechtěl ROZUMĚT Tatíčkovi a Jeho Lásce PŘIROZENĚ, ať si najde tátu jiného, ať si najde rodinu jinou, ať si najde společenství jiné." Tak prosté. Kdo v tom bude sentimentální, ten se bude stále jen DOKOLEČKA DOKOLA podivovat nad tím, že se opakovaně pohybuje v koloběhu těch samých KATASTROF. No a tak dále...
