Důstojnost úřadu prezidenta
str. 13 v rozhovoru Michaely Minaříkové s Lumírem Láskou, kandidátem na prezidenta ČR
Děkuji Lumíre. Je zde kromě Vás někdo, koho si dovedete v roli prezidenta představit?
Děkuji za tuhle Vaší otázku Míšo. Mám za to, že každý, kdo je čestný a upřímný v tom smyslu, že si přeje v zájmu všeobecného veřejného prospěchu ostatním bytostem sloužit a pro uvedené kandidaturu na prezidenta republiky také zvažuje, si musí takovou otázku zákonitě položit a přednostně, než uvažovat sebe, by měl v té roli uvažovat právě bytosti, které právě pro hodnoty čestnosti a upřímnosti sám uznává a proto ctí. To se ale netýká jen kandidáta na prezidenta republiky, protože jsou to právě rozlišovací schopnosti každého jednotlivce v národě, které předurčí úroveň budoucí státnosti národa a pokud bytosti v národě budou k těmto otázkám přistupovat neuvědoměle a ledabyle, bude to mít přirozeně za následek budoucí úpadek psychologického životního prostředí v národě a vůbec rozpad všeho toho, co si pod pojmem státnost a národnost představit dokážeme. Pokud jde ale o samotného kandidáta na prezidenta republiky, měl by být sám k sobě čestný a upřímný a to znamená, že by měl mít sám pro sebe už jenom z PRINCIPU své jasné favority, kterým přeje ve volbě úspěch více než sobě samému. Je to pojistka před možným egoistickým zklamáním, se kterým přirozeně souvisí další možné strastiplné představy o vlastní nepostradatelnosti a nenahraditelnosti.
Teprve potom, kdy má v tomto ohledu kandidát na prezidenta v sobě jasno má sebe jako poslední možnost ze všech uvažovat a má se také těšit z možného vítězství kandidáta jiného, protože pokud uspěje někdo čestný a upřímný v tom smyslu, že si přeje v zájmu všeobecného veřejného prospěchu ostatním bytostem sloužit, pak mu není ani možné takovou namáhavou a často i nevděčnou práci závidět a tedy nezbývá, než se těšit z toho, že ji někdo, kdo se k ní má, rád odpracuje. Kandidát, který neuspěl může také kandidátovi, který uspěl nabídnout své přátelství a ochotu k pomoci, k poradenství a další sounáležitosti a další podpoře ve službě a hospodaření s něčím tak VZÁCNÝM, čím národní státnost bez pochyby je. Jinými slovy, osobní spory, souboje a rozepře by měly mít bytosti v sobě vymýcené už předem, než se do něčeho pustí a všichni by se měli těšit ze spolupráce na možnosti, která MŮŽE BÝT NÁDHERNÁ, která bude ku prospěchu celku celému. Ne jen to jednání předstírat, ale skutečně k tomu svými skutky směřovat. Tedy skutky namísto slov. Tedy sebe jako dítě národa milovat a tak i národ, ve kterém se duchovně rozvíjím a rostu také s vděčností milovat.
Ve svém životě jsem několikrát naprosto vážně o možných prezidentských kandidátech uvažoval a naprosto reálně se v té roli viděl. Ve svém životě jsem rovněž tak několikrát naprosto vážně o několika svých přátel jako o možných prezidentských kandidátech uvažoval, slovně je k aktu kandidatury vybízel a naprosto reálně je v té roli viděl. Bohužel jsem ale vždycky posléze zjistil, že to, že jsem schopen si někoho v nějaké roli představit a jsem rovněž tak schopen někomu tu roli ze svého SRDCE přát ještě neznamená, že ten někdo je schopen tu představu pro sebe jako reálně možnou přijmout. S tím souvisí všeobecná KARMA bytostí, které se pomalu, ale jistě učí přijímat. Je to opět zase takové KOUZLO, protože přijímat umí pouze někdo, kdo sám sebe dokáže čestně a upřímně rozdávat, to znamená, že se neštítí obyčejné práce. Ale ve skutečnosti jde o BOŽÍ ZÁKON a když jste s ním v SOULADU, ani vám to jako kouzlo nepřipadá. Někdo třeba namítne "Ale já přijímat umím!", protože si myslí, že umět přijímat znamená, když si násilím tak jak si to umane vezme a urve všechno na co zrovna pomyslí", skutečný znalec ale VÍ, že uchvácení a znásilnění bez reálného citu pro pravdu a lásku a tedy bez reálného citu pro krásu není to samé, o čem hovořím. Kdo zná pohádku "Princezna se zlatou hvězdou na čele", ten ví co mám na mysli. Člověk, který přijímá, MUSÍ nevyhnutelně znát svou vlastní CENU a HODNOTU a ta je ukrytá POUZE ve vlastní DŮSTOJNOSTI a vlastní DŮSTOJNOST je pak synonymem vlastní lásky k bytostem ostatním. Nejde to ošidit, nejde to oklamat a kdo se doposud o svou vlastní DŮSTOJNOST čestně a upřímně, to je reálně nezapříčinil je proto (zatím) sám sebou odsouzen k tomu, aby se slovy Pana Jana Wericha nejprve historicky znemožnil. To ale není, stejně tak jako například pád z kola, žádná ostuda, protože každý pád značí možnost růstu duchovního, to znamená že po zkušenosti pádu někde jinde a v nějaké jiné inkarnaci bude mít možnost právě na té zkušenosti stavět a z ní čerpat.
Z aktuálních kandidátů je proto můj favorit pan Karel Janeček a je to kromě jiného z toho důvodu, že si uvědomuje, že duchovní rozměr bytosti přímo souvisí s úrovní její inteligence a stav inteligence každého jedince v národě pak přirozeně souvisí s úrovní životního prostředí v národě.
Pana Karla Janečka si rovněž tak nesmírně vážím za jeho projev na anketě Český Slavík 2021, ve kterém se otevřeně zastal nevinných a bezbranných dětí, díky čemuž je v mých očích příkladem morální autority všem bytostem, které právě takovou ochotou ohleduplnosti ke svým bližním nedisponují a tedy ji svým bližním přirozeně ani neposkytují, k uvedenému cituji Karla Janečka: "Sociální odpovědnost umění patří a podle mě je zodpovědné a správné vyjádřit veřejně vlastní názor na tak závažnou věc jakou je očkování dětí proti nemoci, která jim přímo nijak neškodí."
Je to také protože pan Karel Janeček podporuje projekty, které mají pozitivní dopad na celou společnost, například Nadační fond proti korupci. Je to také protože je to člověk, o kterém lze říct, že v rovině osobní sám před sebou už obstál tak, že si své vlastní osobní sny splnit dokázal, což přímo souvisí s tím, že je nejen zralý, ale není ani méněcenný a vnitřně zlomený, což přímo souvisí s tím, že nemá zapotřebí, aby si na bytostech ostatních něco dokazoval, což přímo souvisí s tím, že nemá zapotřebí, aby si své vlastní případné nezpracované bolístky kompenzoval způsobem nezralé tendence bytostem ostatním dominovat a je ponižovat, což přímo souvisí s tím, že mu sklon ke kompenzaci případných nezpracovaných osobních bolístek nebude bránit v BDĚLOSTI, kterou je ve funkci prezidenta republiky TOLIK zapotřebí. S ohledem na uvedené je to také proto, že pan Karel Janeček na mne také působí rozměrem člověka, který svůj život žije a nepřežívá ho v roli oběti, což přímo souvisí s tím, že má spoustu svých vlastních aktivit a nedá se tedy pochybovat o tom, že nečestná politika ve smyslu nečestné a neupřímné služby bytostem ostatním je něco, co mu vydělává peníze a co by ho proto zajímalo.
To je obzvlášť důležité, protože pokud vám jde opravdu o zájmy veřejné a pokud si uvědomujete, že stav věcí veřejných přímo souvisí s veřejným psychologickým klimatem v celé společnosti, pak by vás měl zajímat takový kandidát, který dokáže být sám od sebe šťastný už nyní, kterému proto k vlastnímu životu stačí obyčejné věci, který se proto netouží nikomu zavděčit jen proto, aby ho měli ostatní rádi, který je proto větší než taková touha. Takový člověk je Důstojný, takový člověk je bez ohledu na to zda si jej jako kandidáta vyberete či nikoliv už nyní svou vlastní vizí světa naplněný a takový člověk je tedy naplněný svou vlastní láskou k sobě samému a proto mu jí přebývá a proto ji má i na rozdávání pro bytosti ostatní. Kandidátova vize světa a to, jak ji reálně ve svém obyčejném životě uskutečňuje je tedy něco, co by vás mělo zajímat, protože jakou má kandidát vizi, to se dá očekávat v budoucnu, pokud si ho zvolíte.
Měl by vás tedy zajímat takový kandidát, který je na politice nezávislý jako na zdroji svých příjmů. Měl by to být někdo, kdo do politiky jde právě protože se už v soukromém životě vypracoval natolik, že získal svůj vlastní nestranný nadhled a z tohoto místa své vlastní spokojenosti a vlastního smíření se světem ho napadá představa "Pokud mi předkové umožnili, abych se zde takto realizoval, nyní je na mě, abych si kladl otázku, čím bych mohl já sám po jejich vzoru přispět těm, kteří přijdou po nás?" Takovou otázkou se zabývá kandidát, který si dobře uvědomuje, že si nic z tohoto světa na Druhý Břeh nevezme. Takový kandidát se statky materiálními nakládá jako s něčím, co mu slouží k dosahovaní toho, co je v zájmu bytostí ostatních a to znamená, že statky materiální slouží jemu, ne on jim. Takový kandidát je již nyní Svobodný a ne otrok toho, s čím nakládá. Takový kandidát se přirozeně zabývá představou toho, že si jej někdo v budoucnu může představovat tak, jako si například já představuji pana prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Proto je pro nás všechny natolik důležité a NEZBYTNÉ, abychom se zajímali o vnitřní rozpoložení a rozměr bytostí, abychom díky tomu měli vůbec MOŽNOST vyhodnotit vizi, kterou ta či která bytost sleduje a co se od ní dá proto reálně očekávat.
Měli bychom si také všichni uvědomovat, že pro čestné a upřímné osobnosti, které jsou čestné a upřímné v tom smyslu, že si přejí v zájmu všeobecného veřejného prospěchu ostatním bytostem sloužit, je samotná úvaha veřejné služby současně konfrontací vlastní právě protože není motivována chtíčem vlastním, ale právě čestnou a upřímnou touhou prospět ostatním, která bude přirozeně vždy ze strany bytostí nezralých nazírána a chápána jako záměr té situace ke svému prospěch osobnímu využít. Bytost je tedy VŽDY třeba NEJPRVE poznat jako člověka, bez role, bez masky. Pokud je kandidát na prezidenta v osobní rovině šťastný ať prezidentem je či nikoliv, pak to znamená, že role prezidenta je pro něj možností, ne postem, po kterém by bezuzdně dychtil. Pan Karel Janeček na mne působí jako člověk, který pokoru svou vlastní nechápe jako slabost a proto se domnívám, že ani čestnost a upřímnost bytostí ostatních nijak nezneužije. Pan Karel Janeček se také nebojí říct nepříjemnou pravdu a pojmenovat témata pro dílčí společenské skupiny a struktury choulostivá, zatímco tím v zájmu celé společnosti, aniž by musel, své vlastní pohodlí obětuje a riskuje už nyní, aniž by prezidentem byl.
Ale protože každý bez výjimky čelíme svému vlastnímu karmickému otisku a tedy svému vlastnímu subjektivnímu pojetí světa ve kterém se odvíjíme podle svého aktuálního nastavení podle kterého aktuálně své volby činíme, se vším respektem ponechám na panu Karlovi Janečkovi, aby to, kým je v naší přítomnosti odkryl on sám. Co se mého pojetí světa a bytostí v něm, pak v každé z nich přirozeně tak jako v sobě vidím již nyní Plný Potenciál Buddhy a proto abych byl čestný a upřímný, musím se přiznat, že jsem v bytostech vždycky viděl spíše kvality, které mít mohou dříve, než tam skutečně byly. Někdo může říct, že je to dětinská naivita podobná té, kterou "trpěl" pan prezident Václav Havel, na to s ohledem na své vlastní zkušenosti oponuji, že k tomu, aby se člověk v tomto světě nezbláznil je třeba být tak trochu blázen již nyní v tom smyslu, že očekává v bytostech to lepší, protože pokud bychom se koncentrovali výhradně jen na depresi, daleko bychom nedošli. Co se pak příkladu pana prezidenta Václava Havla týká, možná se tak stane srozumitelným, že Člověk s tímto přístupem disponuje širším mentálním rozměrem právě protože není zaměstnán omezením a tedy je ve svém životě schopen obsáhnout mentálně hlubší dimenze, než s přístupem opačným, který se koncentruje na kvality právě depresivní. Proto se za svou dětinskou naivitu, která netouží nikoho podrazit nestydím, proto ji považuji jak u sebe, tak například u pana prezidenta Václava Havla a všech ostatních bytostí, které jí disponují za něco, co je Božské z toho důvodu, že ponechává vždy bezelstně na bytostech ostatních, aby se v JEJÍ PŘÍTOMNOSTI samy obnažily. A ani vy se za NI nestyďte, protože tak jak smýšlíme o sobě, tak přirozeně smýšlíme o bytostech ostatních, což přece ostuda není.
Na každém z nás leží TÍHA ODPOVĚDNOSTI za duchovní úroveň našeho společenství v tom smyslu, zda se necháme inspirovat bytostmi, které demonstrují kvality jako například "být za každou cenu politicky zdatný" v tom smyslu, že dokážou protistranu obelstít a to OMYLEM slavit jako svůj "úspěch" anebo se necháme inspirovat bytostmi s možná naivním, za to přístupem krásným, to je takovým, který svého bližního prostě a jednoduše neobelstí. Takové bytosti mají přirozený respekt z okamžiku, ve kterém odloží svou dočasnou tělesnou schránku (okamžiku, který může přijít KDYKOLIV a může každou z bytostí zastihnout nepřipravenou) a zejména z toho, co bude po tomto okamžiku následovat. Proto jsou k sobě samým naprosto přirozeně ohleduplné a s touto pokorou k sobě si tedy uvědomují, že obelstít svého bližního by ve smyslu PRINCIPŮ BOŽÍCH ZÁKONŮ znamenalo, že by tím ve smyslu ABSOLUTNÍM nakonec podvedly jenom Samy Sebe. A protože svůj budoucí život přirozeně milují, vědí, že krátkozrakost je v uvedeném ohledu luxus, který si prostě dovolit nemohou.
S panem Karlem Janečkem o sobě víme, pokud se nemýlím, pak se oboustranně respektujeme a je na spadnutí i naše schůzka, jejímž obsahem by měla být právě SPOLUPRÁCE založená na Vzájemné Úctě, která sleduje GLOBÁLNÍ ZÁJEM CELOSVĚTOVÉHO MÍRU.
Co se pak týká osobností, které nekandidují a které by podle mne kandidovat měli, pak je mým favoritem pan Petr Robejšek.
Omlouvám se také všem ostatním kandidátům, musím čestně a upřímně přiznat, že jsem se zabýval jen tím, co se do mé pozornosti dostalo přirozeně a samovolně.
str. 23 v rozhovoru:
Domnívám se také, prezident každého národa by měl mít jistou úroveň, která přímo souvisí s mírou jeho vlastní DŮSTOJNOSTI. Domnívám se, že v jednání Důstojného prezidenta by měla být přirozeně přítomná ochota a tedy schopnost čestně a upřímně diskutovat, vysvětlovat a nevyhýbavým způsobem otevřeně odpovídat na konkrétní otázky a témata, jejichž řešení je v budoucím národním zájmu. Domnívám se také, že prezident každého národa by měl kromě všeho jiného také VĚDĚT "kdo a jak PŘESNĚ trpí v podhradí" a to přirozeně souvisí s vlastním zájmem o utrpení vlastní, protože kde tento zájem o utrpení vlastní PŘÍTOMEN není, tam přirozeně není ani možné, aby byl PŘÍTOMEN skutečný zájem o utrpení všech bytostí ostatních. Důvěřuji tomu, že se VŠECHNY bytosti VŠECH národů SHODNOU na tom, že VŠECHNY bytosti si zaslouží ŽIVOT DŮSTOJNÝ.
Každá trpící bytost svému vlastnímu utrpení podléhá, žádná z bytostí proto nečiní nikomu nic naschvál, každá z bytostí ve své aktuální evoluční fázi jedná tak, jak aktuálně jedná, jak je jí dle jejího aktuálního duchovního a tedy evolučního vývoje přirozené, proto si zlobu a hněv nezaslouží. Na příkladech trpících bytostí je v zájmu evolučního vývoje bytostí VŠECH možné učit se BDĚLOSTI v tom smyslu, abychom jim svou lásku a náklonnost ve smyslu ochoty ke sdílení a zprostředkovávání Poznání Buddhy projevovali, aby se nám nestalo, abychom tak my sami úpadku duchovnímu a tedy evolučnímu podléhali. Pokud však bytosti o svou vlastní DŮSTOJNOST nestojí, je to v naprostém pořádku, BUDDHA Ctí Práva a Svobody VŠECH bytostí včetně přání setrvat ve vlastní úrovni nerozvinutosti a tedy nedůstojnosti. Považoval jsem za nutné to takto rozvést, abyste mi mohla lépe porozumět.
Děkuji za Vaší důkladnost Lumíre. Tak se mi zdá, že ať jste do úřadu nastoupil anebo nenastoupil, úřad neúřad, kandidatura nekandidatura, vy už úřadujete.
Také Vám děkuji Míšo. Ano, nezdá se Vám to, mohu Vás štípnout. Ano, ale nejsem sám. Ano, na formální roli úřadu přirozeně vůbec nezáleží, každý je úřadem sám pro sebe a každý se ať chce anebo nechce zpovídá PRINCIPU Nejvyššímu. Je zde spoustu úžasných na první pohled zdánlivě obyčejných a proto zdánlivě neviditelných bytostí, které v zájmu VŠECH ostatních bytostí pracují NEUSTÁLE a které mne dojímají až k slzám, když vidím, v jaké se často nacházejí tísni vlastní a s jakou odvahou a vervou čelí neustále nešťastným a neustále se sebou nespokojeným bytostem, které protože neovládají sebe, sami vlastní svobodnou vůlí nedisponují a které se proto neustále obávají toho, aby nebyly obětovány způsobem, jakým jsou ony sami zvyklé své bližní obětovat a proto raději pod vlivem vlastního strachu, kterému podléhají své bližní s předstihem obětují. Tedy zbabělost. V kontextu uvedeného se dá lépe porozumět tomu, co měl na mysli pan prezident Tomáš Garrigue Masaryk pod heslem: "NEBÁT SE A NEKRÁST". Chtěl tím říct, že taková bytost, která podlehne strachu z budoucnosti a proto si usmyslí, že se na úkor svých bližních zajistí, ta ve vleku své Nevědomosti (absence Poznání Buddhy) naprosto přirozeně tvoří společnost, která NAPROSTO STEJNÝM způsobem přistupuje k němu. Vidíte? Není v tom nic, co by se dalo nazvat "svobodná vůle".
Ale na druhou stranu, když vidím aktuální kontrast zbabělosti a odvahy, vždycky mě to inspiruje a vybudí k tomu, abych ještě něčím tomuto světu přispěl. Děkuji tedy vám VŠEM mým KRÁSNÝM a ÚŽASNÝM hrdinům za vaše skutky a počiny na VŠECH úrovních vaší ČESTNÉ a UPŘÍMNÉ práce, která je v zájmu VŠECH bytostí ostatních... jste prostě NÁDHERNÍ ! ! ! Dáváte mi smysl žít, dáváte mi smysl být, dáváte mi smysl existovat. Klaním se vám, Namaste.
Na to, aby se bytost stala Bytostí Dobré Vůle, nebo Bytostí Světla chcete-li není třeba chodit do úřadu, bohatě stačí, když se každá z bytostí, která je inteligentní natolik, že se chce vědomě o své Nanebevzetí zapříčinit úřaduje v místě na kterém se právě nachází a na úrovni, na kterou aktuálně stačí. Ať si to připouštíme, každý si po vzoru Ježíška Beránka neseme svůj kříž a abychom před Jeho Zrakem obstáli, nesmíme ve způsobu nesení tohoto kříže podvádět. To znamená, že nesmíme nést lehčí kříž, než uneseme, ale znamená to také, že se nemáme lopotit s křížem těžším, než který zrovna uneseme. Koho to zajímá víc do hloubky, ať kontaktuje členy Sanghy SRDCE DHARMY:
https://www.srdce-dharmy.cz/kontakt a https://www.srdce-dharmy.cz/en/kontakt
Co se pak duchovní opory týká, Bůh Všemohoucí NEUSTÁLE SLEDUJE VŠE a sledovací technika v rukou barbarů je proti VŠEM JEHO OČÍM ničím, protože barbar v okamžiku ztráty tělesné schránky přichází o vše, co považuje za moc a je vystaven MOCI BOŽSKÉ. Bohu neunikne nic a co se vašeho ČESTNÉHO a UPŘÍMNÉHO snažení, které je v zájmu VŠECH bytostí ostatních týká, pak Bůh VŽDY z PRINCIPU pamatuje i na ty zdánlivě nejobyčejnější skutky, na které se právě ZDÁNLIVĚ nikdo nedívá, které právě ZDÁNLIVĚ nejsou vidět a které nejsou konány se záměrem vystavit je na odiv, protože Bůh VIDÍ KAŽDOU MOTIVACI, zda je ČESTNÁ, či NIKOLIV a ROZPOZNÁ, zda daná aktivita pochází ze SRDCE ČISTÉHO, či jeho napodobeniny.
celý rozhovor najdete zde